1. Vnitřní teplotní čidlo nesmí být v těsné blízkosti materiálu, který by ovlivňoval správnost měření. Pokud například čidlo namontujeme do předního panelu auta (jako jsem to udělal já) dochází při měření tepoty k velkému zkreslení. V autě dochází k rychlým změnám teplot a tak se teplota vzduchu mění daleko rychleji než teploty pevných částí (palubní deska apod.) Je proto nutné umístit čidlo do prostoru. To jsem udělal tak, že mi z předního panelu vyčnívala "anténka" délky asi 5 cm na jejíž konci bylo umístěno teplotní čidlo. Tato úprava byla však dostačující pouze v zimním období. Pokud však na "anténku" svítí sluníčko, zahřeje se a měření je zkreslené znovu. Nezbylo proto realizovat sice složité ale zato spolehlivé řešení. Do předního panelu vedle počítače jsem namontoval ventilátor určený původně na chlazení mikroprocesorů. Za tento ventilátor jsem umístil čidlo. Proudící vzduch zajišťuje optimální sledování teploty uvnitř vozu.

2. Původně jsou v konstrukci použita teplotní čidla KTY81/220. Po zkušenostech, kdy byl rozdíl skutečné a měřené teploty až 6°C jsem se rozhodl použít jiná čidla. Aby bylo úprav v konstrukci co nejméně použil jsem dvě sériově zapojené čidla CRZ-2005 PT1000W . Konstrukce zůstává stejná, změna je pouze v programu.

3. Podle původního programu se světla v zimním období rozsvítila při zvýšení napájecího napětí. Při poklesu se však zhasla. Takže se stávalo, že pokud automobil stál a nebyla baterie dobíjena napětí kleslo a světla se zhasla. Program je upraven tak, že se světla při zvýšení napětí rozsvítí ale zhasnou až při vypnutí napájení.

4. Dalším problémem je použití LCD zobrazovače. A zde jsou hned dva problémy. Prvním je pozorovací úhel. Druhým teplotní rozsah. Abych zde zdlouhavě nepopisoval co by šlo a jak, napíšu jen toto. Pokud použijeme zobrazovač ze správným pozorovacím úhlem (záleží odkud na zobrazovač koukáme) pro běžné teploty, tak ještě při venkovních teplotách kolem -3°C jsou údaje uvnitř vozu čitelné. Zhruba po 5 minutách jízdy, je ve voze i při velkých mrazech (pod -15°C ) dostatečná teplota pro přečtení údaje. (Alespoň ve Formanovi.) Proto jsem tento problém prozatím neřešil. Pokud by měl někdo zájem o komerční využití této konstrukce, mohu upravit konstrukci pro použití zobrazovačů pro záporné teploty.

5. Poslední úpravou je změna součástek v obvodu referenčního napětí (vstup pin 5 IO3) . V původním zapojení je použito dvou LED. Toto zapojení bylo teplotně nestabilní a proto bylo nahrazeno integrovaným stabilizátorem IO7.

Úpravy software (verze 2181):
- Světla se v zimním období zapínají chvilku po nastartování. Tedy ve chvíli zvýšení napájecího napětí nad 13,2 V. Zůstávají rozsvícena až do doby vypnutí napájecího napětí.
- Program pro vyhodnocení teploty byl upraven pro čidla CRZ-2005 PT1000W . (Místo původních KTY81/220.)

Úpravy hardware:
- Místo dvou teplotních čidel KTY81/220 (R3 a R12) jsou v konstrukci použity čtyři čidla CRZ-2005 PT1000W (R3a + R3b a R12a + R12b) vždy dvě zapojená v sérii.
- Místo LED D9 a D10 je použit stabilizátor IO7 a odpor R22. Byla změněna hodnota trimru P3 z 2k5 na 10k. (Tato úprava si vyžádala změnu plošného spoje.)